Podstatná jména v německém jazyce jsou stejně jako v 3 rody:
- rod mužský (maskulin – der)
- rod ženský (feminin – die)
- rod střední (neutral – das)
K rozlišení, jakého rodu podstatná jména jsou, se používají právě členy.
Podle čeho určit rod německých podstatných jmen?
Pro určení rodu podstatných jmen v němčině neexistuje žádné konkrétní pravidlo. Zda se podstatné jméno pojí s členem der, die, nebo das můžeme určit ale podle několika pravidel, ale i tak se většinu slovíček musí člověk naučit nazpaměť. Proto by i váš německý slovníček měl vedle slov měl obsahovat jejich rody.
Německá podstatná jména je možné použít s těmito druhy členů:
- člen určitý (bestimmter Artikel)
- člen neurčitý (unbestimmter Artikel)
- bez členu (Nullartikel)
Člen určitý | Člen neurčitý | |
---|---|---|
Rod mužský | der | ein |
Rod ženský | die | eine |
Rod střední | das | ein |
Člen určitý
Člen určitý vyjadřuje v českém jazyce “ten”, “ta”, “to”. Použije u podstatných jmen nebo osob, které jsou již z předchozího děje zmíněné nebo známé.
Člen určitý se na rozdíl od členu neurčitého používá v množném čísle. V množném čísle použije vždy tvar “die”.
Jednotné číslo | Množné číslo | |
---|---|---|
Rod mužský | der Hund | die Hünde |
Rod ženský | die Katze | die Katzen |
Rod střední | das Haus | die Häuser |
Člen neurčitý
Člen neurčitý se v němčině používá v situaci, kdy chceme zmínit osobu nebo věc, která ještě nebyla v minulosti zmíněna nebo není dosud známá. Do češtiny lze jejich význam přeložit jako “jeden”, “jedna” nebo “jedno” nebo “nějaký”, “nějaká”, “nějaké”.
Je důležité si zapamatovat, že člen neurčitý v množném čísle neexistuje. V takovém případě použijeme tzv. Nullartikel, tedy žádný člen.
Rod mužský | Rod ženský | Rod střední | |
---|---|---|---|
1. pád | ein Hund | eine Katze | ein Haus |
2. pád | eines Hundes | einer Katze | eines Hauses |
3. pád | einem Hund | einer Katze | einem Haus |
4. pád | einen Hund | eine Katze | ein Haus |
Bez členu
Některé druhy podstatných jmen se používají ve větách zpravidla bez členů (tzv. Nullartikel). Může se jednat například o:
- vlastní jména: Peter, Marie. Ich habe Peter begrüßt.
- oslovení: Herr, Frau – Ich habe mit Frau Müller gesprochen.
- profese: Lehrer, Manager – Mein Vater ist Lehrer.
- množné číslo dosud neznámých podstatných jmen: členy nepoužijeme v těch případech, kdy bychom v jednotném číslo použili člen neurčitý.
- většina států, kontinenty, města: Hannover, Tschechien, Deutschland, Europa – Ich komme aus Prag, aus Tschechien.
- U států existuje několik výjimek, u kterých člen musíme použít: die Slowakei, die Türkei, die Niederlande, die Schweiz, der Iran, der Irak, der Libanon, die Mongolei, der Sudan, die USA
- vyjádření pocitů a abstraktních vlastností: Geduld, Hunger – Meine Mutter hatte Geduld mit mir. Ich muss essen, ich habe Hunger.
- měrné jednotky: Meter, Gramm – Ich bin 1 Meter 89 Centimeter hoch.