Minulý čas

Perfektum

Perfektum je druhem minulého času, který se používá především v mluvené řeči. Je složeno z pomocného slovesa haben/sein a příčestí minulého plnovýznamového slovesa. Při použití perfekta se skloňují pouze pomocná slovesa sein/haben, příčestí minulé se neskloňuje.

Ich habe die Hausaufgaben gemacht. 
Ich bin in die Schule gegangen.

Příčestí minulé

Příčestí minulé sloves se bude lišit podle toho, zda je sloveso slabé nebo silné.

Perfektum slabých sloves

Příčestí minulé slabých sloves je tvořeno předponou ge- a koncovkou -t, která se přidává ke kořenu slovesa.

ge- + kořen slovesa + -t = gekocht, gemacht, gefragt  

Slovesa, jejichž kořen končí písmený t,d,m,p se před koncovku “-t” pro lepší výslovnost vloží pomocné písmeno “e” – např. baden – gebadet.

Mezi slabá slovesa řadíme také následující slovesa, která se zcela neřídí výše uvedenými pravidly: 

  • Slovesa v infinitivu končící na -ieren: tato slovesa nezískávají předponu ge-, jsou zakočená koncovkou -(e)t. telefonieren – ich habe telefoniert
  • Slovesa s neodlučitelnou předponou: U tohoto druhu sloves se rovněž nepoužije předpona ge-, ale pouze koncovka -(e)t
  • Slovesa s odlučitelnou předponou: předopna ge- se vkládá mezi odlučitelnou předponu a sloveso, koncovka -(e)t se rovněž použije. du hast aufgemacht

Perfektum silných sloves

U silných sloves je minulý čas tvořen odlišně než už slabých. Kromě předpony ge- je ke kořenu slovesa přidána koncovka -en.

ge- + kořen slovesa + -en (gekommen)

U některých silných sloves dochází ke změně samohlásky – steigen – ist gestiegen.

Perfektum sloves se smíšeným časováním

Poslední skupinou sloves jsou slovesa se smíšeným časováním – minulý čas těchto sloves je tvořen podobně jako u slabých sloves, ale dochází u nich rovněž ke změně samohlásky v kořenu slovesa. bringen – ich habe gebracht


Préteritum

Préteritum je druhem minulého času, který se používá v delších mluvených projevech a příbězích, historkách apod.

Préteritum slabých sloves

Je tvořeno koncovkami -te, -test, -te, -ten, -tet, -ten, které se připojují ke kořenu slovesa. V případě, že kořen slovesa končí písmeny t,d,m,p bude přes koncovkami z důvodu lepší výslovnosti vloženo písmeno -e-.

Jednotné čísloMnožné číslo
1. osobaich machtewir machten
2. osobadu machtestihr machtet
3. osobaer machtesie / Sie machten

Préteritum nepravidelných sloves

Préteritum slovesa haben

Préteritum slovesa haben

Jednotné čísloMnožné číslo
1. osobaich hattewir hatten
2. osobadu hattestihr hattet
3. osobaer hattesie / Sie hatten

Préteritum slovesa sein

Préteritum slovesa sein

Jednotné čísloMnožné číslo
1. osobaich warwir waren
2. osobadu warstihr wart
3. osobaer warsie / Sie waren

Préteritum slovesa werden

Jednotné čísloMnožné číslo
1. osobaich wurdewir wurden
2. osobadu wurdestihr wurdet
3. osobaer wurdesie / Sie wurden

Préteritum silných sloves

Při tvorbě préterita silných sloves dochází ke změně samohlásky v kořenu slovesa. V 1. a 3. osobě jednotného čísla je sloveso bez koncovky.

Préteritum silných sloves

Jednotné čísloMnožné číslo
1. osobaich empfahlwir empfahlen
2. osobadu empfahlstihr empfahlt
3. osobaer empfahlsie / Sie empfahlen

Plusquamperfektum

Plusquamperfektum je tzv. předminulý čas. Plusquamperfektum se použije v případě, kdy chceme popsat děj v minulosti, který se uskutečnil před jiným dějem v minulosti.

Plusquamperfektum je tvořeno préteritem pomocných sloves haben nebo sein a příčestím minulým slovesa – er hatte gemacht, er war gefahren atd.

préteritum haben/sein + příčestí minulé slovesa

Ich hatte dich angerufen, bevor ich zu dir gegangen bin. 
Meine Mutter war ins Supermarket gefahren, wenn du gekommen bist. 
Ich hatte dich besuchen wollen, du bist aber nach Berlin gefahren.

Přejít nahoru