Slovesa

Navigace na stránce:


Časování sloves

Tvar infinitivu drtivé většiny německých sloves končí koncovkou -en (kochen, gehen, singen) nebo -n (basteln, wickeln). Při časování sloves je po odebrání koncovky infinitivu (-en nebo -n) ke kořenu slovesa přidána odpovídající koncovka podle osoby.

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich koche wir kochen
2. osoba du kochst ihr kocht
3. osoba er/sie/es kocht sie/Sie kochen

Dle výše uvedeného příkladu na slovesu kochen můžeme vidět, že při časování sloves ke kořenu infinitivu přidávají koncovky -e, -(e)st, -t, -en, -t, -en. Ve druhé osobě jednotného čísla v některých případech kvůli lepší výslovnosti použijeme místo -et koncovku -est.

Vykání

Stejně jako v češtině se i v němčině vyká a to pomocí zájmene “Sie”, které se píše vždy s velkým písmenem. Tvar slovesa při vykání je stejný jako v 3. osobě množného čísla.

Was machen Sie? – Co děláte? 
Wissen Sie schon, was Sie bestellen werden? – Víte již, co si objednáte?

Časování sloves se změnou v slovesném kořenu

Některá slovesa při časování nepřebírají pouze koncovky, ale dochází k změně v jejich kořenu. K této změně dochází ve 2. a 3. osobě jednotného čísla.

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich schlafe wir schlafen
2. osoba du schläfst ihr schlaft
3. osoba er schläft sie / Sie schlafen

Mezi tato slovesa patří například: fahren, laufen, geben, lesen, schlafen, backen, sehen, sprechen, essen, helfen, schlagen, tragen.


Rozkazovací způsob

Rozkazovací způsob použijeme v 2. osobě jednotného čísla, při vykání a 1. a 2. osoby množného čísla. Rozkaz se tvoří kořenem slovesa a odpovídající koncovkou. V 2. osobě jednotného čísla můžeme ke kořenu slovesa přidat koncovku -e nebo ponechat pouze kořen slovesa. Koncovku -e je nutné přidat, pokud kořen slovesa končí na -t (arbeiten), -d (baden), -m, -n.

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba - machen wir!
2. osoba mach(e)! macht!
3. osoba - machen Sie!

Modální (způsobová) slovesa

Modální neboli způsobová slovesa jsou druhem sloves, které vyjadřují záměr něco uskutečnit. V češtině se jedná sloveso jako chtít, muset atd. Způsobová slovesa jsou proto doplněná významovým slovesem.

Seznam způsobových sloves

  • dürfen – smět
  • können – moci, umět
  • mögen – mít rád
  • müssen – muset
  • sollen – mít (povinnost)
  • wollen – chtít
  • wissen – vědět (není plně významovým slovesem, lze použít i samostatně, ale díky gramatické podobnosti se sloveso wissen uvádí spolu s modálními slovesy)

Při časování způsobových sloves je třeba dbát na to, že u většiny sloves dochází ke změně samohlásek v kořenu slovesa. Také platí, že 1. a 3. osoba jednotného času mají v stejný tvar.

1. os. j.č. 2. os. j.č. 3. os. j.č. 1. os. mn.č. 2. os. mn.č. 3. os. mn.č.
ich darf du darfst er/sie/es darf wir dürfen ihr dürft sie/Sie dürfen
ich kann du kannst er/sie/es kann wir können ihr könnt sie/Sie können
ich mag du magst er/sie/es mag wir mögen ihr mögt sie/Sie mögen
ich muss du musst er/sie/es muss wir müssen ihr müsst sie/Sie müssen
ich will du willst er/sie/es will wir wollen ihr wollt sie/Sie wollen
ich weiß du weißt er/sie/es weiß wir wissen ihr wisst sie/Sie wissen

Použití způsobových sloves ve větách:

Ich muss in die Schülen gehen.
Mögt ihr schwimmen?
Was wollen Sie jetzt machen?
Was kann ich für Sie tun?
Du solltest nicht rauchen, es ist tödlich.
Du darfst kein Bier trinken!

Vyzkoušejte své znalosti německých způsobových sloves v online testu:


Slovesa s předponami

Německá slovesa mohou přidáním předpony změnit svůj význam. Každá z předpon dává slovesu zcela jiný význam. Na začátku mohou tato slovesa zdát být složitá na učení. 

Existují celkem 3 druhy předpony:

  • odlučitelné předpony
  • neodlučitelné předpony
  • předpony odlučitelné i neodlučitelné

Slovesa s odlučitelnými předponami

 Předpona u tohoto druhu sloves je odlučitelná. Předpona a sloveso nejsou pevně spojeny, a proto: 

  • sloveso a předpona se mohou nacházet na jiných pozicích ve větě 
    • sloveso aufmachen: Machst du bitte das Fenster auf?
    • sloveso vorhaben: Ich habe vor, in die Schule zu gehen.
  • mezi odlučitelnou předponu a sloveso můžeme vložit předponu ge- při vyjádření minulého času perfektem.
    • sloveso aufmachen: Warum hast du das Fenster aufgemacht.
    • sloveso umziehen: Wohin bist du umgezogen

Tyto předpony řadíme mezi odlučitelné: ab-, an-, aus-, auf-, bei-, ein-, nach-, mit-, weg-, vor-, zu-

Slovesa s neodlučitelnými předponami

Neodlučitelné předpony zůstávají pevně připoutány ke slovesu. Tyto předpony nelze odpojit od slovesa ani mezi sloveso a přeponu vložit předponu ge- pro vyjádření minulého času perfektem. 

  • oznamovací věta:
    • sloveso empfehlen: Was empfehlst du mir?
  • minulý čas:
    • sloveso bestellen: Was hast du mir bestellt?

Mezi neodlučitelné předpony řadíme: be-, emp-, ent-, er-, ge-, miss-, ver-, zer- .

Slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými předponami 

Aby toho nebylo málo, máme zde druhy předpon, které jsou v některých případech odlučitelné a v jiných neodlučitelné. Mezi tyto předpony můžeme zařadit: durch-, hinter-, unter-, wieder, um-, über-.


Zvratná slovesa

Zvratnými slovesy se snažíme vyjádřit vztažení výsledku slovesa k podmětu. Jedná se o slovesa typu: představit si, podívat se, domluvit se atd. Zvratná slovesa tvoří slovesa a zvratná zájmena.

V českém jazyce použijeme v všech osobách vždy “se”, nebo “si”. V němčině dochází ke skloňování zvratného zájmene “sich” u každé osoby. Při použití zvratných sloves je nutné dávat pozor, s jakým pádem se zvratné sloveso pojí a v jakém pádu vyjádříme zvratné zájmeno sich.

O tom, zda bude zvratné zájmeno sich v 3., nebo 4. pádu, můžeme využít jednoduchého klíče. Pokud v českém jazyce použijeme zvratné zájmeno “si”, bude v němčině zvratné sloveso v 3. pádu. Pokud bychom v češtině použili “se”, použijeme v němčině zpravidla 4. pád.

Zvratné sloveso se zvratným zájmenem v 3. pádu. Jako příklad sloveso: představím si.

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich stelle mir vor wir stellen uns vor
2. osoba du stellst dir vor ihr stellt euch vor
3. osoba er/sie/es stellt sich vor sie/Sie stellen sich vor

Zvratné sloveso se zvratným zájmenem v 4. pádu. Jako příklad sloveso: připravit se.

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich bereite mich vor wir bereiten uns vor
2. osoba du bereitest dich vor ihr bereitet euch vor
3. osoba er/sie/es bereitet sich vor sie bereiten sich vor

Použití ve větách:
Ich muss mich deutlich in deutsch verbessern.
Ich kann mir die Situation nicht vorstellen.
Er muss sich bei dir entschuldigen.
Ihr müsst euch die Dokumente wieder anschauen.
Wir überlegen uns nochmal die ganze Sache.

Zvratné zájmeno je ve větě postaveno co nejblíže podmětu, příčemž slovosled a postavení přísudku zůstává nedotčen.

Časování pomocných sloves haben, sein, werden

Pomocná slovesa haben – mít, sein – být a werden – stát se, se mohou používat samostatně nebo ve spojení s ostatními slovesy pro vyjádření budoucnosti, minulosti nebo například podmiňovacího způsobu. Tato slovesa vás budou provázet celým studiem němčiny, a proto je dobré je umět i pozpátku :).

Časování slovesa haben

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich habe wir haben
2. osoba due hast ihr habt
3. osoba er/sie/es hat sie/Sie haben

Časování slovesa sein

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich bin wir sind
2. osoba du bist ihr seid
3. osoba er/sie/es ist sie/Sie sind

Časování slovesa werden

Jednotné číslo Množné číslo
1. osoba ich werde wir werden
2. osoba du wirst ihr werdet
3. osoba er/sie/es wird sie/Sie werden


Budoucí čas

V německé jazyce lze budoucí čas vyjádřit:

  1. pomocí kombinace slovesa werden + infinitivu slovesa
  2. pomocí přítomného času ve spojení s časovým údajem

Výjádření budoucího času slovesem werden

Pomocí slovesa werden a infinitivu slovesa se budoucnost v německém jazyce vyjadřuje zpravidla, pokud ve větě není uveden časový údaj. V opačném případě by se spíše budoucí čas vyjádřil přítomným časem. V českém jazyce odpovídá tento budoucí čas – “Co budeš dělat?” nebo “Půjdu ven”.

Ich werde dich besuchen
Du wirst die Hausaufgabe noch schreiben müssen
Werdet ihr wirklich an dem Meeting nicht teilnehmen?

Vyjádření budoucnosti přítomným časem 

Vyjádření budoucnosti přítomným časem lze v češtině přeložit jako: “V sobotu jdu do kina” – “Am Samstag gehe ich ins Kino”. Budoucnost se v němčině vyjadřuje přítomným časem, pokud ve větě uvedeme časový údaj odkazující na budoucnost. Na předchozí větě „Am Samstag gehe ich ins Kino“ je tímto časovým prvkem „Am Samstag“.

Am Wochenende fahre ich nach Prag.
Morgen müssen wir für die Unterkunft bezahlen.
Nächstes Jahr treffen uns wieder.