Časování sloves
Tvar infinitivu drtivé většiny německých sloves končí koncovkou -en (kochen, gehen, singen) nebo -n (basteln, wickeln). Při časování sloves je po odebrání koncovky infinitivu (-en nebo -n) ke kořenu slovesa přidána odpovídající koncovka podle osoby. Ukažme si případ časování na slovesu kochen, tedy vařit.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich koche | wir kochen |
| 2. osoba | du kochst | ihr kocht |
| 3. osoba | er/sie/es kocht | sie/Sie kochen |
Na výše uvedeném slovesu kochen můžeme vidět, že při časování sloves ke kořenu infinitivu přidávají koncovky -e, -(e)st, -t, -en, -t, -en.
Slovesa, jejichž kmen končí na souhlásky „t“, „d“, nebo u některých sloves, jejichž kmen končí na „n“ +“m“, vložíme mezi kmen a koncovku pomocné „e“, aby se sloveso lépe vyslovovalo. Příkladem můžeme uvést sloveso „reden“: du redest, er redet.
Kmeny sloves, které končí na sykavky (například: „s“, „ß“ nebo „ss“), jsou další výjimkou. Ve 2. osobě jednotného čísla se použije pouze koncovka „t“. Sloveso má pak v 2. a 3. osobě j.č. stejný tvar. Příkladem sloveso grüßen: ich grüße du grüßt, er grüßt.
Vykání
Stejně jako v češtině se i v němčině vyká, a to pomocí zájmene “Sie”, které se píše vždy s velkým písmenem. Tvar slovesa při vykání je stejný jako v 3. osobě množného čísla.
Was machen Sie? – Co děláte?
Wissen Sie schon, was Sie bestellen werden? – Víte již, co si objednáte?
Časování sloves se změnou v slovesném kořenu
Některá slovesa při časování nepřebírají pouze koncovky, ale dochází k změně v jejich kořenu. K této změně dochází ve 2. a 3. osobě jednotného čísla.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich schlafe | wir schlafen |
| 2. osoba | du schläfst | ihr schlaft |
| 3. osoba | er schläft | sie / Sie schlafen |
Mezi tato slovesa patří například: fahren, laufen, geben, lesen, schlafen, backen, sehen, sprechen, essen, helfen, schlagen, tragen.
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob použijeme v 2. osobě jednotného čísla, při vykání a 1. a 2. osoby množného čísla. Rozkaz se tvoří kořenem slovesa a odpovídající koncovkou. V 2. osobě jednotného čísla můžeme ke kořenu slovesa přidat koncovku -e nebo ponechat pouze kořen slovesa. Koncovku -e je nutné přidat, pokud kořen slovesa končí na -t (arbeiten), -d (baden), -m, -n.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | – | machen wir! |
| 2. osoba | mach(e)! | macht! |
| 3. osoba | – | machen Sie! |
Modální (způsobová) slovesa
Modální neboli způsobová slovesa jsou druhem sloves, které vyjadřují záměr něco uskutečnit. V češtině se jedná sloveso jako chtít, muset atd. Způsobová slovesa jsou proto doplněná významovým slovesem.
Seznam způsobových sloves
- dürfen – smět
- können – moci, umět
- mögen – mít rád
- müssen – muset
- sollen – mít (povinnost)
- wollen – chtít
- wissen – vědět (není plně významovým slovesem, lze použít i samostatně, ale díky gramatické podobnosti se sloveso wissen uvádí spolu s modálními slovesy)
Při časování způsobových sloves je třeba dbát na to, že u většiny sloves dochází ke změně samohlásek v kořenu slovesa. Také platí, že 1. a 3. osoba jednotného času mají v stejný tvar.
| 1. os. j.č. | 2. os. j.č. | 3. os. j.č. | 1. os. mn.č. | 2. os. mn.č. | 3. os. mn.č. |
|---|---|---|---|---|---|
| ich darf | du darfst | er/sie/es darf | wir dürfen | ihr dürft | sie/Sie dürfen |
| ich kann | du kannst | er/sie/es kann | wir können | ihr könnt | sie/Sie können |
| ich mag | du magst | er/sie/es mag | wir mögen | ihr mögt | sie/Sie mögen |
| ich muss | du musst | er/sie/es muss | wir müssen | ihr müsst | sie/Sie müssen |
| ich will | du willst | er/sie/es will | wir wollen | ihr wollt | sie/Sie wollen |
| ich weiß | du weißt | er/sie/es weiß | wir wissen | ihr wisst | sie/Sie wissen |
Použití způsobových sloves ve větách:
Ich muss in die Schülen gehen.
Mögt ihr schwimmen?
Was wollen Sie jetzt machen?
Was kann ich für Sie tun?
Du solltest nicht rauchen, es ist tödlich.
Du darfst kein Bier trinken!
Slovesa s předponami
Německá slovesa mohou přidáním předpony změnit svůj význam. Každá z předpon dává slovesu zcela jiný význam. Na začátku mohou tato slovesa zdát být složitá na učení.
Existují celkem 3 druhy předpony:
- odlučitelné předpony
- neodlučitelné předpony
- předpony odlučitelné i neodlučitelné
Slovesa s odlučitelnými předponami
Předpona u tohoto druhu sloves je odlučitelná. Předpona a sloveso nejsou pevně spojeny, a proto:
- sloveso a předpona se mohou nacházet na jiných pozicích ve větě
- sloveso aufmachen: Machst du bitte das Fenster auf?
- sloveso vorhaben: Ich habe vor, in die Schule zu gehen.
- mezi odlučitelnou předponu a sloveso můžeme vložit předponu ge- při vyjádření minulého času perfektem.
- sloveso aufmachen: Warum hast du das Fenster aufgemacht.
- sloveso umziehen: Wohin bist du umgezogen
Tyto předpony řadíme mezi odlučitelné: ab-, an-, aus-, auf-, bei-, ein-, nach-, mit-, weg-, vor-, zu-
Slovesa s neodlučitelnými předponami
Neodlučitelné předpony zůstávají pevně připoutány ke slovesu. Tyto předpony nelze odpojit od slovesa ani mezi sloveso a přeponu vložit předponu ge- pro vyjádření minulého času perfektem.
- oznamovací věta:
- sloveso empfehlen: Was empfehlst du mir?
- minulý čas:
- sloveso bestellen: Was hast du mir bestellt?
Mezi neodlučitelné předpony řadíme: be-, emp-, ent-, er-, ge-, miss-, ver-, zer- .
Slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými předponami
Aby toho nebylo málo, máme zde druhy předpon, které jsou v některých případech odlučitelné a v jiných neodlučitelné. Mezi tyto předpony můžeme zařadit: durch-, hinter-, unter-, wieder, um-, über-.
Zvratná slovesa
Zvratnými slovesy se snažíme vyjádřit vztažení výsledku slovesa k podmětu. Jedná se o slovesa typu: představit si, podívat se, domluvit se atd. Zvratná slovesa tvoří slovesa a zvratná zájmena.
V českém jazyce použijeme v všech osobách vždy “se”, nebo “si”. V němčině dochází ke skloňování zvratného zájmene “sich” u každé osoby. Při použití zvratných sloves je nutné dávat pozor, s jakým pádem se zvratné sloveso pojí a v jakém pádu vyjádříme zvratné zájmeno sich.
O tom, zda bude zvratné zájmeno sich v 3., nebo 4. pádu, můžeme využít jednoduchého klíče. Pokud v českém jazyce použijeme zvratné zájmeno “si”, bude v němčině zvratné sloveso v 3. pádu. Pokud bychom v češtině použili “se”, použijeme v němčině zpravidla 4. pád.
Zvratné sloveso se zvratným zájmenem v 3. pádu. Jako příklad sloveso: představím si.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich stelle mir vor | wir stellen uns vor |
| 2. osoba | du stellst dir vor | ihr stellt euch vor |
| 3. osoba | er/sie/es stellt sich vor | sie/Sie stellen sich vor |
Zvratné sloveso se zvratným zájmenem v 4. pádu. Jako příklad sloveso: připravit se.
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich bereite mich vor | wir bereiten uns vor |
| 2. osoba | du bereitest dich vor | ihr bereitet euch vor |
| 3. osoba | er/sie/es bereitet sich vor | sie bereiten sich vor |
Použití ve větách:
Ich muss mich deutlich in deutsch verbessern.
Ich kann mir die Situation nicht vorstellen.
Er muss sich bei dir entschuldigen.
Ihr müsst euch die Dokumente wieder anschauen.
Wir überlegen uns nochmal die ganze Sache.
Zvratné zájmeno je ve větě postaveno co nejblíže podmětu, příčemž slovosled a postavení přísudku zůstává nedotčen.
Časování pomocných sloves haben, sein, werden
Pomocná slovesa haben – mít, sein – být a werden – stát se, se mohou používat samostatně nebo ve spojení s ostatními slovesy pro vyjádření budoucnosti, minulosti nebo například podmiňovacího způsobu. Tato slovesa vás budou provázet celým studiem němčiny, a proto je dobré je umět i pozpátku :).
Časování slovesa haben
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich habe | wir haben |
| 2. osoba | due hast | ihr habt |
| 3. osoba | er/sie/es hat | sie/Sie haben |
Časování slovesa sein
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich bin | wir sind |
| 2. osoba | du bist | ihr seid |
| 3. osoba | er/sie/es ist | sie/Sie sind |
Časování slovesa werden
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | ich werde | wir werden |
| 2. osoba | du wirst | ihr werdet |
| 3. osoba | er/sie/es wird | sie/Sie werden |
Budoucí čas
V německé jazyce lze budoucí čas vyjádřit:
- pomocí kombinace slovesa werden + infinitivu slovesa
- pomocí přítomného času ve spojení s časovým údajem
Výjádření budoucího času slovesem werden
Pomocí slovesa werden a infinitivu slovesa se budoucnost v německém jazyce vyjadřuje zpravidla, pokud ve větě není uveden časový údaj. V opačném případě by se spíše budoucí čas vyjádřil přítomným časem. V českém jazyce odpovídá tento budoucí čas – “Co budeš dělat?” nebo “Půjdu ven”.
Ich werde dich besuchen.
Du wirst die Hausaufgabe noch schreiben müssen.
Werdet ihr wirklich an dem Meeting nicht teilnehmen?
Vyjádření budoucnosti přítomným časem
Vyjádření budoucnosti přítomným časem lze v češtině přeložit jako: “V sobotu jdu do kina” – “Am Samstag gehe ich ins Kino”. Budoucnost se v němčině vyjadřuje přítomným časem, pokud ve větě uvedeme časový údaj odkazující na budoucnost. Na předchozí větě „Am Samstag gehe ich ins Kino“ je tímto časovým prvkem „Am Samstag“.
Am Wochenende fahre ich nach Prag.
Morgen müssen wir für die Unterkunft bezahlen.
Nächstes Jahr treffen uns wieder.